Areál a okolí
Penzion disponuje velkým oploceným pozemkem, kde je možné sportovní vyžití - jeden antukový tenisový kurt.
Tipy na výlet
v zimním období nabízíme:
Lužické hory jsou nevelké pohoří, ležící zhruba na půli cesty mezi Děčínem a Libercem v severních Čechách. Malá část pohoří leží na území Německa a nazývá se Žitavské hory. Upravovaných běžkařských tras v Lužických horách mnoho nebylo, ale postupně přibývají. Výchozím bodem těch nejznámějších je Polevsko u Nového Boru. Množství upravovaných stop je ale i na německé straně mezi obcemi Waltersdorf, Jonsdorf, Oybin a Luckendorf. Ty jsou napojeny na trasy v okolí Luže, nejvyšší hory Lužických hor.
http://www.skipolevsko.estranky.cz/clanky/bezecke-trate.html
Zřícenina hradu Milštejn je ve vzdálenosti 3 km od penzionu. Neznáme přesně dobu založení, ani jeho původní jméno, ani jméno tehdejšího majitele. Předpokládá se ale, že byl založen ve 2. polovině 13. století Ronovci k ochraně tehdy důležité obchodní cesty do Lužice. Nejstarší písemná zmínka o hradu pochází z roku 1343, kdy zde sídlil Jindřich Berka z Dubé a zdejší posádka pronásledovala Míšňany, kteří v okolí loupili. Hrad byl opuštěn v polovině 15. století, kdy pro majitele ztratil na významu. V 19. století byl hrad použit na výrobu mlýnských a brusných kamenů a tím byl definitivně zničen a dnes jsou vidět pouhé zbytky zdiva.
Klíč je jedním z nejkrásnějších a nejvýraznějších vrcholů Lužických hor. Po strmém výstupu na vrchol Klíče, který není zalesněn, je vám odměnou nádherný kruhový rozhled do krajiny sopečných kuželů.
Hrad Tolštejn (německy Tollenstein, dříveDohlenstein znamenající „Kavčí skála“) je zřícenina středověkého hradu na severní straně Lužických hor v severních Čechách. Nachází se přibližně 2 km jižně od centra obce Jiřetín pod Jedlovou v okrese Děčín a přibližně 8 km od penzionu Milštejn.
Gotický hrad byl postaven začátkem 14. století kolem dvou znělcových skalisek, která na jih a východ spadají téměř svisle dolů a na západě souvisí nízkým hřbetem s horou Jedlová. Ze severní strany jej chránily příkopy a hradby. Tolštejn měl vynikající strategickou polohu, která umožňovala hlídat jediný schůdný přechod z Lužice na českou stranu Lužických hor. V průběhu dějin ho vlastnili Vartenberkové,Berkové, Šlejnicové i další majitelé. Hrad dal název okolnímu panství s názvem tolštejnské.
V 17. století byl opuštěn a začal chátrat, později se stal vyhledávaným turistickým cílem, s nímž se spojují návštěvy známých osobností i místní pověsti. V současnosti je to zřícenina, která je chráněna jakokulturní památka České republiky. Je volně přístupná, v jejím areálu se nachází placená skalní vyhlídka umožňující pohled na území Čech a Saska.
Skalní hrad ve Sloupu v Čechách je vzdálen přibližně 10 km od penzionu Milštejn. První zachovalá zmínka o obci pochází z roku 1318. Tehdy zde vedla obchodní stezka z Prahy do Žitavy a z roku 1324 je první záznam o existenci strážního hradu u obce. Je však pravděpodobné, že je o 30 let starší. V první čtvrtině 14. století kraj od Žitavy přes Lužické hory až na Českolipsko patřil Ronovcům, Chvalovi z Lipé a jeho synům. Syn Chval se nechal psát po roce 1290 jako Čeněk z Ojvína a zřejmě on využil skálu ve Sloupu připomínající Ojvín ke stavbě hradu. Vesnice pod hradem byla roku 1352 psána jako farní. Od roku 1400 patřila ves Hynkovi Hlaváčovi z Dubé, který ji i s okolím roku 1412 prodal za 200 kop grošů šlechtici Hanušovi Welfovi z Varnsdorfu. Husitské války Sloup přežil bez újmy.
Později po husitských válkách získal sloupské panství loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna. Podnikal odtud loupeživé nájezdy na okolí i do Saska a Lužické vojsko mu v odvetě v letech 1444 a 1445 hrad zbořilo. Mikeš jej později obnovil a loupil dál, v roce 1455 jej předal synům. V lednu 1471 ho i s podhradím koupili Berkové z Dubé.
V roce 1595 Adam Berka z Dubé ve vsi postavil panský dům, Berkovský zámek, k obývání daleko pohodlnější než zdejší hrad. Během třicetileté války roku 1639 hrad oblehlo vojsko švédského generála Banera, dobylo jej a vypálilo. Obnoven již nebyl. O 50 let později byla ve skále u hradu vyhloubena poustevna.
